tag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post6531068876769497347..comments2024-03-15T14:54:49.816+01:00Comments on Teorie práva: Zákonný pozitivismus?Martin Škophttp://www.blogger.com/profile/09914349109799974959noreply@blogger.comBlogger12125tag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-23790305431179250052009-03-23T10:17:00.000+01:002009-03-23T10:17:00.000+01:00Ad Guy Peters: To nebyla výtka směřovaná na Vás, t...Ad Guy Peters: To nebyla výtka směřovaná na Vás, tento názor plně respektuji - spíše si opravdu myslím, že dělat rozdíl mezi teorií a praxí je v právu velmi obtížné. A to je ostří namířené na tzv. teorii. Metodologie je nezbytná. Je jí věnován v teorii dostatečně velký prostor? Je detailně rozpracovaná? Nebo jsou to spory, které jsou marginální? Bojím se, že právní věda ustrnula v detailech, jejichž průzračnost se však vytrácí. Někdy mi přijde, že stále nacházíme odpovědi, ale otázky již nikdo neklade...Martin Škophttps://www.blogger.com/profile/09914349109799974959noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-65010770150172027172009-03-21T19:53:00.000+01:002009-03-21T19:53:00.000+01:00ad Martin Škop. Nejde mi o to, že by snad praktici...ad Martin Škop. Nejde mi o to, že by snad praktici měli theorii nějak zanedbávat. Pokud se seznámí se sporem přirozeného a positivního práva, jistě to pro ně bude užitečné. Ale mnohem důležitější je, aby se věnovali právní methodologii, což mnozí (většina?) podceňují.Guy Petershttps://www.blogger.com/profile/03461553273067465569noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-56419785826449353412009-03-19T09:01:00.000+01:002009-03-19T09:01:00.000+01:00Máš pravdu, že současný pozitivismus je do sporu s...Máš pravdu, že současný pozitivismus je do sporu s naturalisty uměle tlačený. Pro dnešní pozitivisty je klíčová teze společenského faktu a ne teze oddělitelnosti. Přitom tezi společenského faktu uznává většina naturalistů, včetně Roberta Alexyho.<BR/><BR/>Musíme si také uvědomit, že v onom "sporu" pozitivistů a naturalistů v konečném důsledku nejde ani tak o povahu práva, ale spíš o povahu morálky. Naturalisté mají sklony k morálnímu objektivismu, positivisté bývají v této věci opatrnější.Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/04261361348432407071noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-62080597065327576632009-03-18T15:52:00.000+01:002009-03-18T15:52:00.000+01:00To je fakt. V podstatě ani žádný spor mezi nimi ne...To je fakt. V podstatě ani žádný spor mezi nimi neexistuje, ale oba pedagogicky vytvořené proudy se míjejí. Rovněž lze souhlasit s tím, že je to teoretický problém. Jenže, právo je pořád jenom teorie - ten, co je prakticky používá pak filosofii nepotřebuje, ale to většinou nebývá právník :) Právník (advokát, soudce, průmyslový notář...) svou činnost soustřeďuje čistě na teorii. Osobně jsem ještě právníka, který se zabývá praxí práva nenašel, ale prohlašovali to o sobě mnozí :)<BR/>Nicméně, tím nechci popřít, že některé spory jsou malicherné a s pochybnou užitečností, ale zato jsou krásně kratochvilné :)Martin Škophttps://www.blogger.com/profile/09914349109799974959noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-35090128055859102572009-03-18T13:59:00.000+01:002009-03-18T13:59:00.000+01:00Naprosto souhlasím s posledním postem kol. Sobka. ...Naprosto souhlasím s <A HREF="http://teorieprava.blogspot.com/2009/03/pravni-pozitivismus-se-v-soucasne-dobe.html?showComment=1237374780000#c6708620325867502057" REL="nofollow">posledním postem</A> kol. Sobka. Spor přirozeného práva a právního positivismu bychom měli nechat právní theorii a my, praktičtí právníci, bychom se měli věnovat právní methodologii. České právo je často (většinově?) vykládáno <A HREF="http://wikipedie.blogspot.com/2009/02/legalism-literalism.html" REL="nofollow">legalisticky a literalisticky</A>.Guy Petershttps://www.blogger.com/profile/03461553273067465569noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-67086203258675020572009-03-18T12:13:00.000+01:002009-03-18T12:13:00.000+01:00Myslím, že praktický právník nepotřebuje vědět, co...Myslím, že praktický právník nepotřebuje vědět, co je to právní pozitivismus. Spor mezi pozitivismem a naturalismem je v současné době natolik subtilní, že je pod rozlišovací schopnost většiny českých teoretiků práva, natož pak praktiků. <BR/><BR/>Praktický právník by se ale měl orientovat v různých metodologických koncepcích aplikace práva, včetně formalismu a textualismu. A tomu by se měla přizpůsobit i výuka na fakultě. <BR/><BR/>btw. Mohl by mi někdo konečně vysvětlit, cože jako má být ten jazykový výklad? :)Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/04261361348432407071noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-27285592862536904292009-03-18T10:31:00.000+01:002009-03-18T10:31:00.000+01:00Tím se dostáváme k (možná) základnímu problému - p...Tím se dostáváme k (možná) základnímu problému - pojmy jako "positive law", "positivism", "morality" etc. jsou samy o sobě prázdné (jako to tvrdí Kelsen nebo Weinberger o formální spravedlnosti). Podstatné je, jaký jim dáme obsah. V diskusi se přesto dále používají pouze tyto pojmy, aniž bychom se věnovali jejich definicím podaným jednotlivými autory. Předpokládám, že to je zátěž, kterou i často "opovrhovaný" positivismus sebou vleče.Martin Škophttps://www.blogger.com/profile/09914349109799974959noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-29325764486689325272009-03-18T10:26:00.000+01:002009-03-18T10:26:00.000+01:00Je zajímavé, že Brian ve své knize A General Juris...Je zajímavé, že Brian ve své knize A General Jurisprudence of Law and Society používá termín "positive law" pouze pro právní předpisy, což je sice obecně nevhodné, nicméně vzhledem k tomu, že v této knize diskutuje tripartici: A) custom (consent), B) morality (reason), C) positive law, to lze pochopit.Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/04261361348432407071noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-12572698779490510742009-03-18T10:16:00.000+01:002009-03-18T10:16:00.000+01:00Dobré Tome! :) Napadlo mně, že v podstatě je posit...Dobré Tome! :) <BR/>Napadlo mně, že v podstatě je positivismus, o kterém píšeš, něco jako tzv. "General jurisprudence", jak o ní píše B. Tamanaha. Jen předpokládám (bez nároku na správnost), že se jedná o tendenci postrádající rysy právní antropologie.<BR/><BR/>Stále si myslím, že právní positivismus je především vědecký směr - který si zvolil předmět svého zájmu, aniž by se vymezoval proti tzv. přirozenému právu, či morálce. To jsou pouze druhotné rysy, ke kterým byl spíše dotlačen.<BR/>Z toho důvodu nemohu souhlasit se Zdeňkovým komentářem - soudce z HD bude spíše postupovat ve smyslu Rortyho pragmatismu (bude-li to tzv. "dobrý soudce") a nikoli jako positivista. Tak bychom označili jeho počínání pouze při nedostatku fantazie.Martin Škophttps://www.blogger.com/profile/09914349109799974959noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-84416403118956239542009-03-14T21:25:00.000+01:002009-03-14T21:25:00.000+01:00Výborně, dám link na Iuridictum (jen, prosím, opra...Výborně, dám link na Iuridictum (jen, prosím, opravte "přesto" -> "přes to").<BR/><BR/>Postihnout jednání postkomunistického soudce obecnými kategoriemi pokládám za obtížné na hranici nemožnosti, protože i když je tu určitá obecná tendence (např. představa, že zákon musím vykládat, přesně jak je napsán), tito soudci se sami necítí být ve skutečnosti vázáni ničím a svá rozhodnutí konstruují často s postranní motivací, např. že zamítnout nebo zastavit je nejjednodušší, bez ohledu na nespravedlnost rozhodnutí. Vidět je to nejvíc na případech rozhodnutí, proti nimž není v systému obecných soudů přípustný opravný protředek.<BR/><BR/>Bude to možná působit moralisticky, ale domnívám se, že soudci, kteří soudili pro komunistický režim, ztratili veškeré morální zábrany a jejich kompromitace (interní) je doživotní.Tomáš Pecinahttps://www.blogger.com/profile/16767141891209802029noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-14078863813563178872009-03-14T14:42:00.000+01:002009-03-14T14:42:00.000+01:00V Německu se ve druhé polovině 19. století právní ...V Německu se ve druhé polovině 19. století právní pozitivismus chápal jako tzv. rechtswissenschaftlicher Positivismus, tedy jako systematická metodologie poznání práva, která měla ambice nějak určovat právnické vzdělávání a také právní praxi. V tomto smyslu se právní pozitivismus opravdu mohl týkat i afilozofického soudce v Horní Dolní.<BR/><BR/>Myslím ale, že toto pojetí právního pozitivismu je i v Německu už dávno marginální. Když např. Alexy v současné době polemizuje s právním pozitivismem, tak polemizuje s analytickou filozofií práva.<BR/><BR/>Jan Schröder napsal hezký článek "Gab es im deutschen Kaiserreich einen Gesetzespositivismus?" Tady je Shrnutí:<BR/><BR/>Zusammenfassung<BR/><BR/>Ein strenger Gesetzespositivismus ist in der Rechtstheorie (und wohl auch in der Gesetzgebung) des Kaiserreichs nicht zu finden. Es gibt einige Autoren, die ihm nahestehen, wie Bruns, Laband, Anschütz und Kelsen und sicherlich auch noch verschiedene andere . Aber sie scheinen keine eigene Schule zu bilden, sondern gehören ganz unterschiedlichen Richtungen an. Der immer wieder als Hauptvertreter des Gesetzespositivismus genannte Karl Bergbohm paßt überhaupt nicht in diesen Zusammenhang. M. E. kann nicht einmal von einem Vorherrschen gesetzespositivistischer Tendenzen in der Rechtstheorie des Kaiserreichs die Rede sein.<BR/><BR/>Dieses Ergebnis ist wohl auch kaum überraschend. Zwar spielt das Gesetz im späten 19. Jahrhundert natürlich eine größere Rolle als in der frühen historischen Schule. Aber auch von der (aus heutiger Sicht) naiven aufklärerischen Überschätzung des Gesetzes sind die Theoretiker und Gesetzgeber des späten 19. Jahrhunderts weit entfernt. Das neue rechtsquellentheoretische Thema des 19. und frühen 20. Jahrhunderts ist nicht mehr das Gesetz, sondern die Rechtsausbildung und Rechtsfortbildung durch Rechtswissenschaft und Rechtspraxis, wobei sich das Gewicht allmählich von der ersten auf die zweite verlagert. Vor diesem Hintergrund kann man in der Tat mit Otte allenfalls sagen, daß es im Kaiserreich “gelegentlich” einen Gesetzespositivismus gegeben hat - wenn das nicht auch schon zu viel gesagt ist.Tomáš Sobekhttps://www.blogger.com/profile/04261361348432407071noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1018290295510071638.post-22529479881780974382009-03-14T13:30:00.000+01:002009-03-14T13:30:00.000+01:00Musím říci, že s Tvým textem souhlasím. Zákonný po...Musím říci, že s Tvým textem souhlasím. Zákonný pozitivismus stejně jako třeba kazuistický pozitivismus označují určité metodologické strategie soudcovské činnosti, nikoliv nějaké rozvinuté právně teoretické směry. Pak z toho plyne ale také vzájemné nedorozumění, protože oba píšeme o něčem jiném. Tobě prostě vadí, že pojem právní teorie par excellence je používán v souvislosti s aplikovanou právní činností. Mě to tolik nevadí, protože tím navazuji na Wieackera nebo třebas Bydlinského, kteří tyto termíny v souvislosti s aplikovanou činností užívají.<BR/><BR/>Soudce z Horní Dolní sice není žádný filozof, a dokonce může být programově afilozofický, přesto pracuje s právem a musí z nějaké velmi rudimentární právněfilozofické koncepce vycházet.<BR/><BR/>Samozřejmě že Hart ani Schauer není žádný zákonný pozitivista (ani jsem to doufám nikdy takto nenapsal).Zdeněk Kühnhttps://www.blogger.com/profile/17076357126760629217noreply@blogger.com