pátek 19. září 2008

Čo je teória práva?

Keďže tento blog je o teórii práva, pokúsim sa v nasledujúcom poste hľadať, čo vlastne pod teóriou práva naši právni teoretici rozumejú. Zvolil som pre to cestu analýzy a porovnávania sylabov prednášok z predmetu Teória práva tak ako sú zverejnené na internetových stránkach jednotlivých právnických fakúlt na Slovensku a v Českej republike.[1]

Slovenská inakosť

Hneď v úvode je potrebné povedať, že na všetkých slovenských právnických fakultách je výučba Teórie práva dvojsemestrálna, pričom v prvom semestri sa prednáša teória štátu a v druhom semestri teória práva. V podstate sa jedná o pozostatok právnej vedy z obdobia socializmu, keď štát a právo boli skúmané ako určitý jednotný systém.[2]

Zatiaľ čo u nás zostal tento metodologický prístup zachovaný, na českých právnických fakultách došlo po páde socializmu k postupnému oddeleniu teórie štátu od teórie práva a problematika štátu sa dostala do kompetencie katedier ústavného práva, kde sa zriadil "nový" predmet – štátoveda.

Týmto nechcem vypovedať o obsahu výučby - ten sa pochopiteľne zmenil a to najmä pokiaľ hovoríme o ideologickej stránke veci.

Prejdime teraz k skúmaniu samotných sylabov. Len v stručnosti si vzhľadom na uvedené rozdiely medzi Slovenskom a Českou republikou naznačíme témy, ktoré sa prednášajú v rámci teórie štátu (teórie vzniku štátu, spoločenská zmluva, deľba moci, forma štátu, forma vlády, štátne zriadenie, štátny režim, demokracia, štátne inštitúcie a ich fungovanie, právny štát a jeho princípy, ľudské a občianske práva). Ďalej sa zameriame na tematický okruh teórie práva.

Začnime teraz uvedením sylabu prednášok z Teórie práva na Právnickej fakulte Trnavskej univerzity:

1) Platné právo v prirodzeno-právnej škole, sociológii práva a v právnom pozitivizme.

2) Právny systém a špecifické znaky práva a právnej normy. Subjektívne právo a objektívne právo.
3) Tvorba práva a pramene práva.
4) Všeobecne záväzné právne predpisy zákonodarnej moci.
5) Všeobecne záväzné právne predpisy výkonnej moci/ verejnej správy.
6) Medzinárodne právo a európske právo.
7) Štruktúra právneho systému a štruktúra právnej normy.
8) Pôsobnosť právnych noriem.
9) Realizácia práva v právnych vzťahoch.
10) Realizácia práva v aplikácii práva.
11) Interpretácia práva, právnický diskurz a právna argumentácia.
12) Prevencia a právna zodpovednosť za porušenie práva/ právnej normy. [3]

Ďalej nasleduje sylabus z Právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave:

1) Pojem práva. Pojem práva v minulosti a v súčasnosti – teoretické koncepcie práva. Objektívne a subjektívne právo. Právny nárok.
2) Právo a ostatné normatívne systémy spoločnosti. Právo a morálka. Civilná neposlušnosť.
3) Sloboda, rovnosť a spravodlivosť. Ako najdôležitejšie hodnoty moderného práva.
4) Pramene práva. Pojem pramene práva vo formálnom a materiálnom zmysle. Druhy formálnych prameňov práva. Pramene práva v SR.
5) Tvorba práva. Zdôvodnenie legislatívnej a etatistickej koncepcie tvorby práva. Teoretické otázky tvorby práva. Proces tvorby práva.
6) Právny systém a právna norma. Časová, osobná a vecná pôsobnosť právnych noriem.
7) Štruktúra právneho systému. Štruktúra právnej normy. Štruktúra normatívneho právneho aktu (právneho predpisu).
8) Druhy právnych noriem.
9) Interpretácia práva. Výklad práva a teória právnej argumentácie.
10) Realizácia práva a právne vzťahy. Teória právnych vzťahov. Právne skutočnosti. Zmluva ako právna skutočnosť.
11) Realizácia práva II. Obsah právneho vzťahu, subjekty práva a predmet právneho vzťahu.
12) Pojem aplikácie práva. Proces aplikácie práva. Individuálne právne akty a ich druhy. Pojem a štruktúra právneho rozhodnutia.
13) Právna zodpovednosť. [4]

Podobné sú zrejme i sylaby na Právnickej fakulte Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach[5] a na Právnickej fakulte Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici,[6] ktoré ich na svojich internetových stránkach nezverejnili.


Teória práva v Českej republike

Pozrime sa teraz na osnovy predmetu Teória práva v Českej republike, tak ako sú uvedené na internetovej stránke tej-ktorej právnickej fakulty.

Začnime Právnickou fakultou Karlovej univerzity:

ZIMNÝ SEMESTER[7]

1) Pojem práva, právo objektivní a právo subjektivní; právo pozitivní a právo přirozené; právo a právní vědomí; právo a právní věda.
2) Základní metodologické přístupy k právu (teorie přirozeného práva, právní pozitivizmus, sociologický a sociálně psychologický přístup k právu).
3) Právní normy – pojem, obecné a specifické rysy právních norem, jejich struktura. 4) Právní normy – působnost, klasifikace.
5) Právní normy a právní principy (pojem právního principu, význam právních principů v recentním právu, jejich klasifikace, vztah k právním normám).
6) Prameny práva - pojem, klasifikace.
7) Prameny práva (právní řád) České republiky.
8) Typy právní kultury (kontinentální, angloamerický, islámský).
9) Systém práva; jednota a diferenciace na právní odvětví. Právo soukromé a právo veřejné, právo hmotné a právo procesní.
10) Vztah práva národního a mezinárodního; evropské právo (komunitární a unijní).
11) Interpretace práva – pojem, primární objekt a sekundární objekty interpretace; závaznost a významnost interpretačních závěrů.
12) Metody (metodologické direktivy) výkladu práva, základy právní argumentace.

LETNÝ SEMESTER[8]

1) Subjektivní práva a právní povinnosti, právní tituly.
2) Subjekty práva. Fyzické a právnické osoby. Orgány veřejné moci. Druhy právnízpůsobilosti.
3) Aplikace práva; pojem a stadia procesu aplikace práva.
4) Akty aplikace práva.
5) Právní odpovědnost – pojem, klasifikace. Subjektivní a objektivní právní odpovědnost.
6) Prvky zaviněného porušení právní povinnosti.
7) Vztah práva a státu, právní stát a vláda práva. Demokratický právní stát, demokratický a sociální právní stát.
8) Základní práva a svobody v recentním právním státě.
9) Státoprávní záruky a základní strukturní modality recentního právního státu. Ústavnost a zákonnost, právní záruky ústavnosti a zákonnosti.
10) Právo a hodnoty, právní axiologie, spravedlnost a právo, právní jistota. Problematika vztahu legality a legitimity.
11) Působení práva ve společnosti a otázky jeho efektivnosti.

Rozdielny je sylabus Právnickej fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde je Teória práva vyučovaná tiež dva semestre:

LETNÝ SEMESTER (1. ročník)[9]

1) Pozitivní právo, jeho struktura a základní pojmy.
2) Mechanismus právní regulace.
3) Prameny práva.
4) Právní norma a její struktura.
5) Druhy a působnost právních norem.
6) Právní vztahy a právní skutečnosti.
7) Subjekt, objekt a obsah právních vztahů.
8) Aplikace práva.
9) Interpretace práva.
10) Porušení práva a právní odpovědnost.
11) Zákonnost a ústavnost, právní záruky zákonnosti.
12) Právní stát a jeho principy.
13) Právo Evropské unie.

ZIMNÝ SEMESTER (2. ročník)[10]

1) Velké právní systémy – angloamerický právní systém.
2) Velké právní systémy – kontinentální a islámský právní systém.
3) Velké právní systémy – afroasijské právní kultury.
4) Lidská práva - přirozenoprávní a ústavněprávní teorie.
5) Právo a morálka.
6) Právní principy.
7) Právo a spravedlnost.
8) Právo a hodnoty.
9) Právo a zákonodárství.
10) Právo a společenská změna.
11) Sankce v právu.
12) Juristická metodologie.
13) Právo a globalizace.

Zaujímavá na osnovách z Teórie práva na Právnickej fakulte Západočeskej univerzity v Plzni[11] je informácia, že tento predmet je vyučovaný počas troch semestrov, pričom sa však v treťom semestri preberajú témy z vývoja právneho myslenia, na ktoré majú ostatné fakulty osobitné predmety (napr. v Olomouci Dějiny právní filosofie, v Brne Dějiny právního myšlení). Aj preto na tomto mieste uvádzam len sylabus prednášok pre prvé dva semestre:

ZIMNÝ SEMESTER

1) Různé přístupy k právu. Právo objektivní a subjektivní. Právo pozitivní a právo přirozené. Věda o právu a právní praxe. (2 hodiny)
2) Pojem normativity, hodnoty, normy a principy. Obecné a specifické rysy právních norem, jejich struktura. (2 hodiny)
3) Druhy právních norem. (2 hodiny)
4) Věcná, osobní, prostorová a časová působnost právních norem. (2 hodiny)
5) Formální určitost právních norem - tzv. prameny práva. Právní obyčeje, právní precedenty, právní předpisy, normativní právní smlouvy a jiné právní prameny. Právní řád. (4 hodiny)
6) Tvorba právních norem (konvenční, konsensuální a imperativní forma vzniku právních norem). Legislativní proces, soudcovské právo. Právní jazyk, náležitosti právní terminologie. (4 hodiny)
7) Právo a kultura, právní kultura, typy právní kultury, právní komparatistika. Angloamerický a kontinentální typ právní kultury - minulost a současnost. Islámské právo. (2 hodiny)
8) Subjekty práva. Právní subjektivita, druhy subjektů, způsobilost k právům a povinnostem, právním úkonům a k právní odpovědnosti. (2 hodiny)
9) Systém právních norem a jeho struktura. Právo soukromé a veřejné, hmotné a procesní.
Vztah práva vnitrostátního a mezinárodního, komunitární právo. (4 hodiny)
10) Interpretace v právu. Interpretace normativních textů, právních skutečností a právně významných skutečností. Subjekty interpretace. Metody interpretace. Argumentace a dokazování. (4 hodiny)

LETNÝ SEMESTER

1) Realizace práva - pojem, formy, stádia realizace právních norem. Právní vědomí a právo. Chování v souladu s právem (secundum legem, praeter legem) a protiprávní (contra legem, in fraudem legis). (2 hodiny)
2) Vznik, změna a zánik právního vztahu (ex lege a na základě tzv. právních skutečností). Druhy právních skutečností. (4 hodiny)
3) Subjektivní práva a právní povinnosti. Struktura subjektivního práva. Klasifikace subjektivních práv. Význam základních subjektivních práv. Výkon práva, možnosti omezenívýkonu subjektivního práva. (4 hodiny)
4) Subjekty a objekty právních vztahů, druhy právních vztahů. (2 hodiny)
5) Porušení právní povinnosti a jeho následky. Právní odpovědnost. Objektivní a subjektivní právní odpovědnost. Druhy deliktů a odpovědnostních vztahů. (2 hodiny)
6) Právní ochrana subjektivních práv (právo na spravedlivý proces), význam soudní ochrany, jiné subjekty právní ochrany, svémoc, právní pomoc při ochraně práv. (2 hodiny)
7) Aplikace právních norem (pojem, stádia procesu aplikace, akty aplikace práva, náprava vadných aktů aplikace). Základní rozdíly mezi jednotlivými druhy aplikace právních norem. (4 hodiny)
8) Právo a stát (formální a materiální sepětí práva a státu). Právo a veřejná moc. Historický proces formování právního státu. Problematika legitimity a legality. (4 hodiny)9) Soudobý demokratický právní stát. Vázanost státu právem, význam lidských práv, dělba státní a veřejné moci, právní a mimoprávní záruky právního státu. (4 hodiny)

Na koniec sa ešte pozrime na výučbu Teórie práva na Právnickej fakulte Masarykovej univerzity. V Brne sa Teória práva učí len jeden semester, avšak neskôr si študenti môžu zvoliť predmet Teorie práva III. v deviatom semestri štúdia.

ZIMNÝ SEMESTER (1.ročník) [12]

1) Pojem, podstata a funkce práva, systém práva, systém právní vědy.
2) Prameny práva.
3) Právní norma, pojem, struktura a prvky.
4) Klasifikace právních norem a jejich vlastnosti.
5) Interpretace práva.
6) Formy realizace právních norem, pojem právního vztahu.
7) Právní skutečnosti jako předpoklady právního vztahu.
8) Subjekty, objekty a obsah právního vztahu.
9) Aplikace práva.
10) Právní odpovědnost.
11) Právní stát jako vyjádření vztahu státu a práva.
12) Stěžejní metodologické přístupy k právu.
13) Působení práva ve společnosti, právo a hodnoty, legitimita práva.

ZIMNÝ SEMESTER (5. ročník) [13]

1) Systém práva.
2) Interpretace práva.
3) Právní principy.
4) Metody interpretace.
5) Role judikatury v interpretaci.
6) Interpretace mezinárodního a evropského práva.
7) Právní jazyk, právní definice.
8) Právní logika v právním myšlení.



Syntéza

Ako je pravdepodobne zrejmé, na základe uvedených sylabov nie je možné previesť úplnú obsahovú analýzu a v dôsledku toho ani presnú komparáciu. V zásade by sa dala vytvoriť množina všeobecnejších tematických okruhov, ktoré sú v osnovách viac či menej konkretizované:

1) Pojem práva.
2) Pramene práva.
3) Tvorba práva.
4) Právne normy.
5) Právny systém.
6) Realizácia práva.
7) Aplikácia práva.
8) Právna zodpovednosť.
9) Interpretácia práva a právna argumentácia.

Faktom je, že osnovy českých právnických fakúlt sú podrobnejšie a hlavným kvantifikovateľným rozdielom oproti slovenským fakultám je, že teórii práva sú vo výučbe venované minimálne dva semestre. Ďalšie kvantitatívne rozdiely by sme našli, keby sme porovnávali týždennú časovú dotáciu predmetu – na trnavskej právnickej fakulte sa Teória práva učí v rozsahu 2/2 (P/S) a na bratislavskej dokonca len 2/1 (P/S). Z toho by následne mohol vyplývať záver, že českí študenti sú teoreticky lepšie pripravení, pokiaľ by sme si ako kritérium pre toto tvrdenie zvolili rozsah priamej kontaktnej výučby. Parametre tohto záveru menia svoje kontúry (i keď len minimálne), keď sa vrátime ku obsahovej analýze predmetu a zistíme, že slovenskí študenti preberajú niektoré identické témy v rámci teórie štátu, ktoré českí študenti preberajú v rámci teórie práva (napr. otázka ľudských práv, právny štát, právo a morálka, právo a spravodlivosť).

Na záver už len dodávam, že budem rád, keby ste napísali vaše názory na to, čo je teória práva, či je skúmanie tejto otázky vôbec dôležité, prípadne ktorá z naznačených koncepcií je vám blízka, resp. ako by ste zmenili súčasný stav na vašej fakulte...


[1] Vynechávam pritom množstvo súkromných vysokých škôl a vzdelávacích inštitúcií.
[2] Kol.: Marxisticko-leninská obecná teorie státu a práva. Praha : Academia, 1978, s. 41.
[3] http://iuridica.truni.sk/fileadmin/user_upload/redactors/dokumenty/Doc/Teor/ProgPredTP.doc
[4] http://www.flaw.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/Pravnicka_fakulta/O_fakulte/Sucasti_fakulty/Katedry/KTPSV/sylabus_-_Teoria_prava_II.07-081.doc
[5] http://www.pravo.upjs.sk/plain.html?m=6ae3dc67b2b3757145039826c01d8b4d&a=ad0a032428a45d5e15c4a0fda1f50131
[6] http://www.prf.umb.sk/clanok/katedra-teorie-a-dejin-statu-a-prava
[7] http://www.prf.cuni.cz/documents/folder/1867/Prednasky%20TP%2007-08.doc
[8] http://www.prf.cuni.cz/documents/folder/2015/Prednasky%20letni%2007-08.doc
[9] http://www.upol.cz/fakulty/pf/katedry-a-pracoviste/katedra-teorie-prava-a-pravnich-dejin/teorie-prava-i/
[10] http://www.upol.cz/fakulty/pf/katedry-a-pracoviste/katedra-teorie-prava-a-pravnich-dejin/teorie-prava-ii/
[11] http://zcu.juristic.cz/plzen/ktp/magistr.htm
[12] http://is.muni.cz/predmety/predmet.pl?id=452708;zpet=..%2Fpredmety%2Fkatalog.pl%3Fprac%3D142211;zpet_text=Zp%C4%9Bt%20na%20v%C3%BDb%C4%9Br%20p%C5%99edm%C4%9Bt%C5%AF
[13] http://is.muni.cz/predmety/predmet.pl?id=453073;zpet=..%2Fpredmety%2Fkatalog.pl%3Fprac%3D142211;zpet_text=Zp%C4%9Bt%20na%20v%C3%BDb%C4%9Br%20p%C5%99edm%C4%9Bt%C5%AF

Pokračovat...

Mrtvá teorie římského práva


Ještě smutnější situace než v české teorii práva (viz předchozí příspěvěk T.Sobka) je situace v české právní romanistice. Veškerá stěžejní díla (učebnice, monografie, sbírky příkladů) byla sepsána v poslední třetině devatenáctého a první polovině 20. století (Heyrovský, Sommer, Boháček) a názory tradované v naší romanistice jako "kanonické" odpovídají době vzniku těchto děl.

Důraz je zaměřen na studium Corpus Iuris Civilis a právo Justiniánské a za vrchol recepce římského mpráva je považována pandektistika, pro svůj význam, jaký měla pro formování ABGB a BGB (O. Sommer, Prameny římského práva soukromého, Praha 1932). Nejde jen o to,že v současné době platí už úplně jiný občanský zákoník, že vznikla EU a její právo výrazně ovlivňuje podobu soukromého práva. Tato 50. letá mezera ve výuce římského práva rozhodně nepůjde zaplnit pouze tím, že budou studenti na první přednášce o římském právu seznámeni s novými vědeckými směry a poznatky.

Jestliže má římské právo sloužit potřebám právníka 21. století, musí být jeho prameny (které tvoří základ evropské kontinentální právní kultury) nově interpretovány z pohledu teorie práva, právní filozofie a z pohledu právně-historického tak, aby se v nich obsažený bohatý argumentační materiál mohl stát inspirací i při řešení současných právních problémů a naopak, aby tento moderní pohled na římské právo obohatil i římské právo samotné.

Při pokusu o tento "moderní přístup" uvedu jeden fragment z dávno mrtvé teorie římského práva.

Dig. 47.2.39

Ulpianus 41 ad sab.

Verum est, si meretricem alienam ancillam rapuit quis vel celavit, furtum non esse: nec enim factum quaeritur, sed causa faciendi: causa autem faciendi libido fuit, non furtum. et ideo etiam eum, qui fores meretricis effregit libidinis causa, et fures non ab eo inducti, sed alias ingressi meretricis res egesserunt, furti non teneri. an tamen vel fabia teneatur, qui subpressit scortum libidinis causa? et non puto teneri, et ita etiam ex facto, cum incidisset, dixi: hic enim turpius facit, quam qui subripit, sed secum facti ignominiam compensat, certe fur non est.

Překlad: Je pravda, jestliže kdo cizí otrokyni nevěstku unesl nebo kdo ji někde uvěznil, není (to) krádež. Není podstatný ani tak skutek, ale důvod proč to bylo učiněno.Důvod ale proč to učinil bylo ovšem libido, ne krádež. A tak také ten, který rozbil dveře do domu nevěstky z důvodu libida a jiní zloději, kteří nepřišli spolu s ním, ale jinak, odnesli věci patřící nevěstce; ten nebude žalován z krádeže.

Skutková podstata případu je jasná. Svobodný římský občan rozbil dveře, aby mohl unést otrokyni - nevěstku a někde ji uvěznil. Rozbitými dveřmi pak vnikli do domu jiní a vykradli jej.

Otázkou je, zda bude římský občan odpovídat z krádeže.
A klasický římský právník Ulpianus odpovídá, že ten, kdo rozbil dveře nebude odpovídat ani za krádež otrokyně (která byla podle římského práva věcí), ani nebude odpovídat za odcizení věcí, které byly odneseny jinými.

A moje otázky zní:
1. Jak by se k takové skutkové podstatě postavilo dnešní, současné právo?
2.Nakolik je (podle dnešního práva) důležitá pohnutka pachatele při posuzování úmyslu (i římské právo totiž požadovalo jako podmínku nutnou u krádeže zlý úmysl ("dolus malus")?
3. Proč neodpovídá "únosce" za věci, které byly ukradeny, přestože jeho vinou se stal dům volně přístupným?
4. Souhlasíte vůbec s řešením Ulpiána? Nevidíte někde analogii se současným právem? Nepřipomíná vám to něco, co jste již někdy zažili?

Jen při takovém komparativně-analytickém přístupu se římská "mrtvá teorie" může proměnit v nástroj "živé" vzájemně prospěšné diskuze.





Pokračovat...

středa 17. září 2008

Prostor spravedlnosti


Aby náš blog netrpěl nedostatkem estetické kvality, chtěl bych semtam publikovat některé obrázky, které souvisí s právem nebo spravedlností. Tohle je Schillingova ilustrace švýcarské kroniky z r. 1513, která zobrazuje soudní jednání mimo hradby města Mylhúz.(Pro zvětšení klikněte na obrázek.)
Obrázek v podstatě ukazuje, jak byl ve středověku chápán výkon spravedlnosti - soudní jednání se odehrává mimo hradby města, tedy v prostoru odděleném od profánního, tedy v jistém smyslu povátném, čistém prostoru. Oddělenost soudního prostoru je znázorněno i "šraňkami" (které známe třeba od českého zemského soudu a které daly název i anglickým barristers). Strom je jakousi spojnicí mezi zemí a nebem, tedy mezi světem přirozeným a nadpřirozeným - první soudní jednání se prý odehrávala pod posvátnými stromy.
Obrázek jsem převzal z knihy Jacob, R.: Images de la justice. Essai sur l‘iconographie judiciaire du Moyen Age à l‘age classique, Paris 1994.
Pokračovat...