pátek 19. září 2008

Čo je teória práva?

Keďže tento blog je o teórii práva, pokúsim sa v nasledujúcom poste hľadať, čo vlastne pod teóriou práva naši právni teoretici rozumejú. Zvolil som pre to cestu analýzy a porovnávania sylabov prednášok z predmetu Teória práva tak ako sú zverejnené na internetových stránkach jednotlivých právnických fakúlt na Slovensku a v Českej republike.[1]

Slovenská inakosť

Hneď v úvode je potrebné povedať, že na všetkých slovenských právnických fakultách je výučba Teórie práva dvojsemestrálna, pričom v prvom semestri sa prednáša teória štátu a v druhom semestri teória práva. V podstate sa jedná o pozostatok právnej vedy z obdobia socializmu, keď štát a právo boli skúmané ako určitý jednotný systém.[2]

Zatiaľ čo u nás zostal tento metodologický prístup zachovaný, na českých právnických fakultách došlo po páde socializmu k postupnému oddeleniu teórie štátu od teórie práva a problematika štátu sa dostala do kompetencie katedier ústavného práva, kde sa zriadil "nový" predmet – štátoveda.

Týmto nechcem vypovedať o obsahu výučby - ten sa pochopiteľne zmenil a to najmä pokiaľ hovoríme o ideologickej stránke veci.

Prejdime teraz k skúmaniu samotných sylabov. Len v stručnosti si vzhľadom na uvedené rozdiely medzi Slovenskom a Českou republikou naznačíme témy, ktoré sa prednášajú v rámci teórie štátu (teórie vzniku štátu, spoločenská zmluva, deľba moci, forma štátu, forma vlády, štátne zriadenie, štátny režim, demokracia, štátne inštitúcie a ich fungovanie, právny štát a jeho princípy, ľudské a občianske práva). Ďalej sa zameriame na tematický okruh teórie práva.

Začnime teraz uvedením sylabu prednášok z Teórie práva na Právnickej fakulte Trnavskej univerzity:

1) Platné právo v prirodzeno-právnej škole, sociológii práva a v právnom pozitivizme.

2) Právny systém a špecifické znaky práva a právnej normy. Subjektívne právo a objektívne právo.
3) Tvorba práva a pramene práva.
4) Všeobecne záväzné právne predpisy zákonodarnej moci.
5) Všeobecne záväzné právne predpisy výkonnej moci/ verejnej správy.
6) Medzinárodne právo a európske právo.
7) Štruktúra právneho systému a štruktúra právnej normy.
8) Pôsobnosť právnych noriem.
9) Realizácia práva v právnych vzťahoch.
10) Realizácia práva v aplikácii práva.
11) Interpretácia práva, právnický diskurz a právna argumentácia.
12) Prevencia a právna zodpovednosť za porušenie práva/ právnej normy. [3]

Ďalej nasleduje sylabus z Právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave:

1) Pojem práva. Pojem práva v minulosti a v súčasnosti – teoretické koncepcie práva. Objektívne a subjektívne právo. Právny nárok.
2) Právo a ostatné normatívne systémy spoločnosti. Právo a morálka. Civilná neposlušnosť.
3) Sloboda, rovnosť a spravodlivosť. Ako najdôležitejšie hodnoty moderného práva.
4) Pramene práva. Pojem pramene práva vo formálnom a materiálnom zmysle. Druhy formálnych prameňov práva. Pramene práva v SR.
5) Tvorba práva. Zdôvodnenie legislatívnej a etatistickej koncepcie tvorby práva. Teoretické otázky tvorby práva. Proces tvorby práva.
6) Právny systém a právna norma. Časová, osobná a vecná pôsobnosť právnych noriem.
7) Štruktúra právneho systému. Štruktúra právnej normy. Štruktúra normatívneho právneho aktu (právneho predpisu).
8) Druhy právnych noriem.
9) Interpretácia práva. Výklad práva a teória právnej argumentácie.
10) Realizácia práva a právne vzťahy. Teória právnych vzťahov. Právne skutočnosti. Zmluva ako právna skutočnosť.
11) Realizácia práva II. Obsah právneho vzťahu, subjekty práva a predmet právneho vzťahu.
12) Pojem aplikácie práva. Proces aplikácie práva. Individuálne právne akty a ich druhy. Pojem a štruktúra právneho rozhodnutia.
13) Právna zodpovednosť. [4]

Podobné sú zrejme i sylaby na Právnickej fakulte Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach[5] a na Právnickej fakulte Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici,[6] ktoré ich na svojich internetových stránkach nezverejnili.


Teória práva v Českej republike

Pozrime sa teraz na osnovy predmetu Teória práva v Českej republike, tak ako sú uvedené na internetovej stránke tej-ktorej právnickej fakulty.

Začnime Právnickou fakultou Karlovej univerzity:

ZIMNÝ SEMESTER[7]

1) Pojem práva, právo objektivní a právo subjektivní; právo pozitivní a právo přirozené; právo a právní vědomí; právo a právní věda.
2) Základní metodologické přístupy k právu (teorie přirozeného práva, právní pozitivizmus, sociologický a sociálně psychologický přístup k právu).
3) Právní normy – pojem, obecné a specifické rysy právních norem, jejich struktura. 4) Právní normy – působnost, klasifikace.
5) Právní normy a právní principy (pojem právního principu, význam právních principů v recentním právu, jejich klasifikace, vztah k právním normám).
6) Prameny práva - pojem, klasifikace.
7) Prameny práva (právní řád) České republiky.
8) Typy právní kultury (kontinentální, angloamerický, islámský).
9) Systém práva; jednota a diferenciace na právní odvětví. Právo soukromé a právo veřejné, právo hmotné a právo procesní.
10) Vztah práva národního a mezinárodního; evropské právo (komunitární a unijní).
11) Interpretace práva – pojem, primární objekt a sekundární objekty interpretace; závaznost a významnost interpretačních závěrů.
12) Metody (metodologické direktivy) výkladu práva, základy právní argumentace.

LETNÝ SEMESTER[8]

1) Subjektivní práva a právní povinnosti, právní tituly.
2) Subjekty práva. Fyzické a právnické osoby. Orgány veřejné moci. Druhy právnízpůsobilosti.
3) Aplikace práva; pojem a stadia procesu aplikace práva.
4) Akty aplikace práva.
5) Právní odpovědnost – pojem, klasifikace. Subjektivní a objektivní právní odpovědnost.
6) Prvky zaviněného porušení právní povinnosti.
7) Vztah práva a státu, právní stát a vláda práva. Demokratický právní stát, demokratický a sociální právní stát.
8) Základní práva a svobody v recentním právním státě.
9) Státoprávní záruky a základní strukturní modality recentního právního státu. Ústavnost a zákonnost, právní záruky ústavnosti a zákonnosti.
10) Právo a hodnoty, právní axiologie, spravedlnost a právo, právní jistota. Problematika vztahu legality a legitimity.
11) Působení práva ve společnosti a otázky jeho efektivnosti.

Rozdielny je sylabus Právnickej fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde je Teória práva vyučovaná tiež dva semestre:

LETNÝ SEMESTER (1. ročník)[9]

1) Pozitivní právo, jeho struktura a základní pojmy.
2) Mechanismus právní regulace.
3) Prameny práva.
4) Právní norma a její struktura.
5) Druhy a působnost právních norem.
6) Právní vztahy a právní skutečnosti.
7) Subjekt, objekt a obsah právních vztahů.
8) Aplikace práva.
9) Interpretace práva.
10) Porušení práva a právní odpovědnost.
11) Zákonnost a ústavnost, právní záruky zákonnosti.
12) Právní stát a jeho principy.
13) Právo Evropské unie.

ZIMNÝ SEMESTER (2. ročník)[10]

1) Velké právní systémy – angloamerický právní systém.
2) Velké právní systémy – kontinentální a islámský právní systém.
3) Velké právní systémy – afroasijské právní kultury.
4) Lidská práva - přirozenoprávní a ústavněprávní teorie.
5) Právo a morálka.
6) Právní principy.
7) Právo a spravedlnost.
8) Právo a hodnoty.
9) Právo a zákonodárství.
10) Právo a společenská změna.
11) Sankce v právu.
12) Juristická metodologie.
13) Právo a globalizace.

Zaujímavá na osnovách z Teórie práva na Právnickej fakulte Západočeskej univerzity v Plzni[11] je informácia, že tento predmet je vyučovaný počas troch semestrov, pričom sa však v treťom semestri preberajú témy z vývoja právneho myslenia, na ktoré majú ostatné fakulty osobitné predmety (napr. v Olomouci Dějiny právní filosofie, v Brne Dějiny právního myšlení). Aj preto na tomto mieste uvádzam len sylabus prednášok pre prvé dva semestre:

ZIMNÝ SEMESTER

1) Různé přístupy k právu. Právo objektivní a subjektivní. Právo pozitivní a právo přirozené. Věda o právu a právní praxe. (2 hodiny)
2) Pojem normativity, hodnoty, normy a principy. Obecné a specifické rysy právních norem, jejich struktura. (2 hodiny)
3) Druhy právních norem. (2 hodiny)
4) Věcná, osobní, prostorová a časová působnost právních norem. (2 hodiny)
5) Formální určitost právních norem - tzv. prameny práva. Právní obyčeje, právní precedenty, právní předpisy, normativní právní smlouvy a jiné právní prameny. Právní řád. (4 hodiny)
6) Tvorba právních norem (konvenční, konsensuální a imperativní forma vzniku právních norem). Legislativní proces, soudcovské právo. Právní jazyk, náležitosti právní terminologie. (4 hodiny)
7) Právo a kultura, právní kultura, typy právní kultury, právní komparatistika. Angloamerický a kontinentální typ právní kultury - minulost a současnost. Islámské právo. (2 hodiny)
8) Subjekty práva. Právní subjektivita, druhy subjektů, způsobilost k právům a povinnostem, právním úkonům a k právní odpovědnosti. (2 hodiny)
9) Systém právních norem a jeho struktura. Právo soukromé a veřejné, hmotné a procesní.
Vztah práva vnitrostátního a mezinárodního, komunitární právo. (4 hodiny)
10) Interpretace v právu. Interpretace normativních textů, právních skutečností a právně významných skutečností. Subjekty interpretace. Metody interpretace. Argumentace a dokazování. (4 hodiny)

LETNÝ SEMESTER

1) Realizace práva - pojem, formy, stádia realizace právních norem. Právní vědomí a právo. Chování v souladu s právem (secundum legem, praeter legem) a protiprávní (contra legem, in fraudem legis). (2 hodiny)
2) Vznik, změna a zánik právního vztahu (ex lege a na základě tzv. právních skutečností). Druhy právních skutečností. (4 hodiny)
3) Subjektivní práva a právní povinnosti. Struktura subjektivního práva. Klasifikace subjektivních práv. Význam základních subjektivních práv. Výkon práva, možnosti omezenívýkonu subjektivního práva. (4 hodiny)
4) Subjekty a objekty právních vztahů, druhy právních vztahů. (2 hodiny)
5) Porušení právní povinnosti a jeho následky. Právní odpovědnost. Objektivní a subjektivní právní odpovědnost. Druhy deliktů a odpovědnostních vztahů. (2 hodiny)
6) Právní ochrana subjektivních práv (právo na spravedlivý proces), význam soudní ochrany, jiné subjekty právní ochrany, svémoc, právní pomoc při ochraně práv. (2 hodiny)
7) Aplikace právních norem (pojem, stádia procesu aplikace, akty aplikace práva, náprava vadných aktů aplikace). Základní rozdíly mezi jednotlivými druhy aplikace právních norem. (4 hodiny)
8) Právo a stát (formální a materiální sepětí práva a státu). Právo a veřejná moc. Historický proces formování právního státu. Problematika legitimity a legality. (4 hodiny)9) Soudobý demokratický právní stát. Vázanost státu právem, význam lidských práv, dělba státní a veřejné moci, právní a mimoprávní záruky právního státu. (4 hodiny)

Na koniec sa ešte pozrime na výučbu Teórie práva na Právnickej fakulte Masarykovej univerzity. V Brne sa Teória práva učí len jeden semester, avšak neskôr si študenti môžu zvoliť predmet Teorie práva III. v deviatom semestri štúdia.

ZIMNÝ SEMESTER (1.ročník) [12]

1) Pojem, podstata a funkce práva, systém práva, systém právní vědy.
2) Prameny práva.
3) Právní norma, pojem, struktura a prvky.
4) Klasifikace právních norem a jejich vlastnosti.
5) Interpretace práva.
6) Formy realizace právních norem, pojem právního vztahu.
7) Právní skutečnosti jako předpoklady právního vztahu.
8) Subjekty, objekty a obsah právního vztahu.
9) Aplikace práva.
10) Právní odpovědnost.
11) Právní stát jako vyjádření vztahu státu a práva.
12) Stěžejní metodologické přístupy k právu.
13) Působení práva ve společnosti, právo a hodnoty, legitimita práva.

ZIMNÝ SEMESTER (5. ročník) [13]

1) Systém práva.
2) Interpretace práva.
3) Právní principy.
4) Metody interpretace.
5) Role judikatury v interpretaci.
6) Interpretace mezinárodního a evropského práva.
7) Právní jazyk, právní definice.
8) Právní logika v právním myšlení.



Syntéza

Ako je pravdepodobne zrejmé, na základe uvedených sylabov nie je možné previesť úplnú obsahovú analýzu a v dôsledku toho ani presnú komparáciu. V zásade by sa dala vytvoriť množina všeobecnejších tematických okruhov, ktoré sú v osnovách viac či menej konkretizované:

1) Pojem práva.
2) Pramene práva.
3) Tvorba práva.
4) Právne normy.
5) Právny systém.
6) Realizácia práva.
7) Aplikácia práva.
8) Právna zodpovednosť.
9) Interpretácia práva a právna argumentácia.

Faktom je, že osnovy českých právnických fakúlt sú podrobnejšie a hlavným kvantifikovateľným rozdielom oproti slovenským fakultám je, že teórii práva sú vo výučbe venované minimálne dva semestre. Ďalšie kvantitatívne rozdiely by sme našli, keby sme porovnávali týždennú časovú dotáciu predmetu – na trnavskej právnickej fakulte sa Teória práva učí v rozsahu 2/2 (P/S) a na bratislavskej dokonca len 2/1 (P/S). Z toho by následne mohol vyplývať záver, že českí študenti sú teoreticky lepšie pripravení, pokiaľ by sme si ako kritérium pre toto tvrdenie zvolili rozsah priamej kontaktnej výučby. Parametre tohto záveru menia svoje kontúry (i keď len minimálne), keď sa vrátime ku obsahovej analýze predmetu a zistíme, že slovenskí študenti preberajú niektoré identické témy v rámci teórie štátu, ktoré českí študenti preberajú v rámci teórie práva (napr. otázka ľudských práv, právny štát, právo a morálka, právo a spravodlivosť).

Na záver už len dodávam, že budem rád, keby ste napísali vaše názory na to, čo je teória práva, či je skúmanie tejto otázky vôbec dôležité, prípadne ktorá z naznačených koncepcií je vám blízka, resp. ako by ste zmenili súčasný stav na vašej fakulte...


[1] Vynechávam pritom množstvo súkromných vysokých škôl a vzdelávacích inštitúcií.
[2] Kol.: Marxisticko-leninská obecná teorie státu a práva. Praha : Academia, 1978, s. 41.
[3] http://iuridica.truni.sk/fileadmin/user_upload/redactors/dokumenty/Doc/Teor/ProgPredTP.doc
[4] http://www.flaw.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/Pravnicka_fakulta/O_fakulte/Sucasti_fakulty/Katedry/KTPSV/sylabus_-_Teoria_prava_II.07-081.doc
[5] http://www.pravo.upjs.sk/plain.html?m=6ae3dc67b2b3757145039826c01d8b4d&a=ad0a032428a45d5e15c4a0fda1f50131
[6] http://www.prf.umb.sk/clanok/katedra-teorie-a-dejin-statu-a-prava
[7] http://www.prf.cuni.cz/documents/folder/1867/Prednasky%20TP%2007-08.doc
[8] http://www.prf.cuni.cz/documents/folder/2015/Prednasky%20letni%2007-08.doc
[9] http://www.upol.cz/fakulty/pf/katedry-a-pracoviste/katedra-teorie-prava-a-pravnich-dejin/teorie-prava-i/
[10] http://www.upol.cz/fakulty/pf/katedry-a-pracoviste/katedra-teorie-prava-a-pravnich-dejin/teorie-prava-ii/
[11] http://zcu.juristic.cz/plzen/ktp/magistr.htm
[12] http://is.muni.cz/predmety/predmet.pl?id=452708;zpet=..%2Fpredmety%2Fkatalog.pl%3Fprac%3D142211;zpet_text=Zp%C4%9Bt%20na%20v%C3%BDb%C4%9Br%20p%C5%99edm%C4%9Bt%C5%AF
[13] http://is.muni.cz/predmety/predmet.pl?id=453073;zpet=..%2Fpredmety%2Fkatalog.pl%3Fprac%3D142211;zpet_text=Zp%C4%9Bt%20na%20v%C3%BDb%C4%9Br%20p%C5%99edm%C4%9Bt%C5%AF

18 komentářů:

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ale k samotnému příspěvku. Myslím, že bychom měli otevřít diskusi o tom, co bychom na obsahu výuky mohli změnit. Která témata změnit, která úplně vyškrtnout a která naopak doplnit.

Michal Šejvl řekl(a)...

1)Rozlišujme TP jako nějakou vědeckou (či pro někoho nevědeckou) disciplínu, a TP jako předmět studia.
2)TP jako disciplínu chápu jako cokoli, co přináší nějaké obecné poznatky o právu (pokud nějaké opravdu obecné existují - kromě zadefinování, co je právo). Pak je to něco velmi úzkého. Dále tam podle mne patří vše, co se nevejde do oborů pozitivního práva (minus dějiny a ŘP) - TP jako zbytková kategorie. Chápu ji jako útočiště všech, kdo se nějak chtějí vztahovat k právu a nebýt "zaškatulkován" - je to svobodná discplína právníků, filozofů, sociálních vědců (kteří vědeckou metodou zjišťují poznatky o právu)ale i literátů či estetiků.
3) Jako předmět studia se časem bude muset přeměnit na a) Výuku právnické metody (právní texty a jak se s nimi pracuje), tedy nějakou propedeutiku, b)Filozofii práva, ať už přednášenou z dějinné perspektivy, anebo tématicky orientovanou více na současnost, c) specializované věci jako sociologii práva, antropologii práva, právní informatiku, logiku atp. Kategorie a) v čase přetrvá jako povinný předmět, kategorie b) a c) se stanou volitelnými předměty.

Daniel Krošlák řekl(a)...

Ad Michal
Súhlasim s Tebou, preto aj na začiatku píšem, že som si vybral metódu porovnávania sylabov(?), z toho pochopiteľne plynie, že mám na mysli teóriu práva ako pedagogickú disciplínu...
Na druhej strane si myslím, že nemôžeme striktne oddeľovať teóriu práva ako pedagogickú a vedeckú disciplínu. Nakoniec, to čo učíme, by azda aj preto bolo priliehavejšie nazvať (ako to mnohí aj robia) Úvod do štúdia práva, právnej náuky a pod.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Co se u nás vyučuje pod názvem "teorie práva", nemá s teorií práva nic společného, ale je to něco jako středoškolský úvod do studia práva ČR.

Guy Peters řekl(a)...

Chtěl bych říci, že by bylo velice záhodno rozlišovat mezi kommunismem a socialismem.

Myslím, že by se mělo rozlišovat mezi právní propedeutikou a právní theorií. Zatímco ta první patří do prvního ročníku; ta druhá do ročníku posledního. Filosofii práva bych nechal jako výběrový předmět a právníky bych tím nezatěžoval. Je to součást filosofie. Naproti tomu vyznat se v soudobém právním positivismu je pro všechny právníky velice důležité.

Daniel Krošlák řekl(a)...

Ad Guy Peters

A máte aj nejaký návrh, čo by sa malo učiť v prvom a v tom poslednom ročníku? Takto všeobecne to skonštatovať je totiž jednoduché...
A ešte jedno - čo je pre Vás filozofia práva. Z toho čo píšete sa mi totiž zdá, že ju chápete pravdepodobne ináč, ako P. Holländer, ktorého učebnica aspoň v niektorých častiach je viac ako vhodná aj pre právnikov...

Tomáš Sobek řekl(a)...

Kniha Pavla Holländera Filosofie práva má povahu tzv. vybraných kapitol. Není to tematicky nebo chronologicky systematická práce, ale je to soubor textů o tématech z filosofie práva 20. století, které autora osobně zajímají a které považuje za významné. To prosím není kritika. Myslím, že to je v současné době jediný rozumný způsob, jak vyučovat filosofii práva.

Tento přístup se ale špatně realizuje na úrovni celé katedry. Na katedře se různí učitelé zabývají různými tématy, a proto je těžké zkoordinovat jeden společný povinný předmět Filosofie práva.

Guy Peters řekl(a)...

To by bylo na celý článek. Tak jen zhruba, ne příliš promyšleně a ve zkratce.

Právní propedeutika
Lehké nastínění pojmu právo – abychom věděli, co studujeme. Právní norma a právní předpis. Základy interpretace. Právní systémy. Právní poměr.

Theorie práva
Přirozené právo. Positivní právo. Originalism. Rozhodnutí a precedent. Právní komparatistika. Lidská práva. Mezinárodní právo veřejné.

Právní filosofie
Právní symbolism. Nacionalism a ústavní patriotism. Radbruchova formule. Identita apod.

Jinak prosím mé návrhy neberte jako dogma. Jsou diskussní.

Daniel Krošlák řekl(a)...

Ad Tomáš
Súhlasím. Keď som porovnal predchádzajúci Nástin filosofie práva a Filosofii práva sám som mal pocit, že P. Holländer si vyberá témy filozofie práva podľa toho, čo má práve napísané. To samozrejme súvisí s tým, čo ho zaujíma. Vzhľadom na množstvo tém sa to asi ani inak nedá...

Ad Guy Peters
Váš náčrt mi je celkom sympatický, niektoré veci by som si však rád osvetlil.

Právna propedeutika
Myslím, že by som aspoň v stručnosti dal aj niečo ohľadom tvorby práva. Tak by sme mohli utvoriť zmysluplný celok - tvorba, realizácia, aplikácia práva. Čo rozumiete pod tými právnymi systémami - má sa to týkať tzv. veľkých právnych systémov?

Teória práva
Nemyslíte, že téma pozitívneho a prirodzeného práva je viac filozofickoprávna ako teoretickoprávna? Je to trochu zvláštne najmä v prípade, keď ste zaradili Radbruchovu formulu do Filosofie práva.
Ďalšia otázka - len mi prosím naznačte, čo mám rozumieť pod "Originalism".
A ešte - nemyslíte, že otázka ľudských práv by mala byť ponechaná iným predmetom, napr. ÚP alebo MPV? Alebo ste mysleli, že na TP je potrebné hovoriť o vzniku a vývoji konceptu ĽP a spomenúť tri generácie atď.?
Trochu ma prekvapuje, že ako samostatnú tému ste dali MPV...

Právna filozofia
Sa mi zdá, že ste prívržencom J. Přibáňa :))

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Dano

Rozhodně bych nerad, aby se u nás učilo něco ve stylu Krsková, Stát a právo v evropském myšlení.

Tento příručkový přístup mi nápadně připomíná předmět Literatura na střední škole.

Daleko inspirativnější mi přijde Holländerova metoda: "Filosofie práva je jako bonboniéra."

Guy Peters řekl(a)...

Díky za uznání.

ad Právna propedeutika. Ano, úvod do legislativy bych tam také dal, ale jen velice stručně. Legislativa by měl být zvláštní výběrový předmět.

ad tvorba, realizácia, aplikácia práva. Ano.

V úvodu by měl být stručný nástin, že máme kontinentální a anglosaské právo. Jen velice stručně, aby studenti věděli, že jim angličtina, na rozdíl od němčiny, moc užitečná nebude.

Nemyslíte, že téma pozitívneho a prirodzeného práva je viac filozofickoprávna ako teoretickoprávna?
Určitě ne. Otázky interpretace jsou záležitosti, které by dokonale měl znát každý právník.

Je to trochu zvláštne najmä v prípade, keď ste zaradili Radbruchovu formulu do Filosofie práva.
Možná jsem se zmýlil a patří to spíše do theorie. Ale je to asi otázka úhlu pohledu. Pokud se ptáme, jak Radbruchovu formuli aplikovat, je to otázka právní theorie. Pokud se ptáme, proč ji aplikovat, je to otázka právní filosofie.

Ďalšia otázka - len mi prosím naznačte, čo mám rozumieť pod "Originalism".
Např. wiki.

A ešte - nemyslíte, že otázka ľudských práv by mala byť ponechaná iným predmetom, napr. ÚP alebo MPV?
Měl jsem na mysli spíše jejich význam a dopad. Co je svoboda projevu, jistě patří do ÚP. Vztah normy o svobodě projevu k obyčejnému právu, proporcionalita apod. patří do theorie práva.

Trochu ma prekvapuje, že ako samostatnú tému ste dali MPV...
Opět to samé, co u lidských práv. Význam dualismu. Význam monismu a podobné otázky.

Sa mi zdá, že ste prívržencom J. Přibáňa :))
Spíš tomu vůbec nerozumím, tak jsem to opsal od něj. Přijde mi to jako esoterická nauka, pro právníka nepotřebná.

Guy Peters řekl(a)...

Ještě něco. Všechny mé úvahy se pohybují v rámci vylepší stávajícího pětiletého Humboldtova JUDr. programu.

Pokud bychom chtěli studium zreformovat pořádně podle tříletého Langdellova Bc. programu, tak jsou mé úvahy passé. Ale to podle mne na veřejnoprávní PF v ČR nehrozí.

Anonymní řekl(a)...

ak by som sa mohol vyjadrit k teori prava pride mi povrchna. mozno 50% veci sa prebere na strednych skolach a to co je nove sa prevazne iba dotkne problematiky. pride mi to ako ked profesor na fyzike zada pojem a k tomu napise dvoma vetami definiciu.
a to mi nejak nejde k predmetu, ktory by mal mat podla mna filozofickejsie ponatie.

Peter Vojsovic

Anonymní řekl(a)...

Copak má teorie práva s filosofií společného? :) Když se podívám na Gerlochovu učebnici, tak je to heslovitý úvod do práva pro středoškoláky.

Milan

Mgr. Petr Dostalík, Ph.D. řekl(a)...

Ad M. Šejvl: Souhlasím s tím, že základem výuky teorie práva by měla být interpretace právních textů z pohledu gramatiky, logiky a dialektiky (ve smyslu Herakleita, Hegela jsem nikdy nepochopil). Smutné ovšem je, že toto je např. v Olomouci předmětem samostatného předmětu Základy právní argumentace. takže to, co by měli umět všichni, budou umět jenom někteří.
Schopnost interpretace a argumentace je klíčová pro každého právníka. Otázkou je, jak by mělo být osvojení si této schopnosti rozděleno mezi stávající předměty teorie práva, právní dějiny a římské právo.
Domnívám se, že římské právo by mělo učit interpretaci a argumentaci na Corpus Iuris Civilis s pohledem zaměřeným na soukromé právo, právní dějiny by měly užívat texty historických právních památek (zejména českých a moravských)- aby studenti získali historickou a lokální perspektivu a teorie práva by měla položit široký základ současného soukromého i veřejného práva a seznamovat s "recentními" právními teoriemi.

Guy Peters řekl(a)...

Myslím, že právní dějiny by se měly soustředit na 18., 19. a 20. století, protože to má význam i pro dnešek.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Mám pocit, že výuka právních dějin na našich fakultách se příliš věnuje politickým dějinám a dějinám veřejné správy. Dějiny práva jako takového (rozuměj právních institutů) přitom ustupují do pozadí.

Guy Peters řekl(a)...

Ano a to je chyba. Právní dějiny <> státověda. Je to dědictví výuky v 19. století, kterého jsme se dodnes nezbavili.