Moje výtvarné příspěvky s tématikou práva a spravedlnosti se zatím omezovaly pouze na díla středověká. Ale nemůžeme tuto tématiku najít i u současných umělců? V roce 2004, když jsem se jel podívat do Albertiny na Rubense, jsem čirou náhodou viděl výstavu současného lipského malíře Neo Raucha, na níž mne zaujal Rauchův obraz "Amt" z téhož roku. Můžeme i v tomto obraze najít něco, co by se vztahovalo k problematice byrokracie či práva obecně?
V pozadí obrazu vidíme nehostinnou noční zimní krajinu s jakousi podivnou budovou vlevo, zatímco postavy se nacházejí v popředí - z tunelu vynášejí jacísi muži podivný hadovitý útvar podél špinavých zdí holé budovy: prostranství osvětleném umělým světlem je plné černé mazlavé hmoty. Na výjev dohlíží úředník v ušance cosi zapisující za stolem, za nímž stojí uschlý strom. Klečící postava ve středu obraz drží v rukou bombu, zatímco jiný muž se k diváku obrací zády a míří kamsi do svahu zasněžené hory. V úplném popředí pak vidíme podivné artefakty, mezi nimiž můžeme identifikovat knihy, obří kost, mamutí kel vpravo ("Mammut" je ostatně název jiného Rauchova obrazu z r. 2004.) či nějaký měřící přístroj. Můžeme tento témeř surrealistický výjev namalovaný stylem připomínajícím reklamní plakáty reálného socialismu nějak interpretovat? Z obrazu dýchá mrazivá atmosféra Kafkova "Zámku" - nepřipomíná snad objekt vlevo na svahu hory zámek, jehož obyvatelům (neviditelným úředníkům) se dá pouze telefonovat a nepřipomíná snad muž, který míří do svahu, zeměměřiče K., který vždy selhává při svých pokusech proniknout na zámek? Stavba v popředí však spíše připomíná nějaký pracovní či koncentrační tábor - chce snad východoněmecký malíř ilustrovat to, že reálný socialismus časem degeneroval v jeden veliký pracovní či koncentrační tábor? To by mohl naznačovat muž s bombou, kterou můžeme chápat i jako symbol studené války. Anebo chce Rauch poukázat na to, že chladná a mrazivá byrokracie ztělesněná mrznoucím úředníkem (která je ve své neosobnosti dle Webera ztělesněním moderní instrumentální racionality) vede nutně k přeměně společnosti v tábor, ať už jakéhokoli ideologického zabarvení? (Ostatně, není třeba pro Giorgio Agambena paradigmatem modernity právě tábor, jak píše ve své slavné knize "Homo sacer"?) A závody ve zbrojení rozhodne také neskončily se studenou válkou. Všimněme si také, že za úředníkem, který vše pečlivě zapisuje, jakoby se ho dřina mužů v mazlavém blátě ani nijak netýkala, se nachází uschlý strom - život, spojení s transcendentnem či poznání, které strom může ztělesňovat, v přítomnosti úředníka nenapravitelně usychají. A jakoby do starého železa patřily i knihy, které se ocitají v sousedství kostí či prehistorického klu - tam, kde vítězí instrumentální racionalita byrokrata (který sám mrzne v prostředí, které je pomocí něj vytvářeno téměř automaticky) jakoby nezbývalo místa ani pro jakoukoli intelektualitu... Neztělesňuje nakonec "Amt" ve své mrazivosti to, kam dospělo zbyrokratizované právo moderní doby?
Bohužel se mi nepodařilo sehnat větší reprodukci Rauchova obrazu (který je ve skutečnosti vysoký několik metrů) - tato pochází ze stránky Artnet Magazine (www.artnet.com), konkrétně z článku Donalda Kuspita "The Truth About Germany?", v němž se autor ptá, zda Rauchova tvorba nechce ilustrovat nějaké hluboké pravdy o Němcích a "němectví".
sobota 8. listopadu 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat