pátek 3. dubna 2009
Co si o právnících myslí (někteří) filozofové
Zveřejnil
Tomáš Sobek
v
13:56
Peter Smith je logik, který mimo jiné napsal velmi kvalitní knihu An Introduction to Gödel's Theorems (CUP 2007). Ve svém blogu Logic Matters napsal post Bullshiting For Christ, ve kterém kritizuje svou kolegyni profesorku Sarah Coakley, že publikovala článek, který je kombinací pseudofilozofických blábolů, prokládaných citacemi Wittgensteina, s pokryteckými tlachy a spirituálními kecy. K tomu dodává své politování, že ona profesorka za tyto své "výkony" pobírá na jejich univerzitě (University of Cambridge) docela slušné peníze. Ve skutečnosti mě ale mnohem víc zaujal anonymní komentář pod oním postem:
„Mám pro Vás návrh: Běžte na právnickou fakultu a přečtěte si články a právní názory z nějakého právnického časopisu za posledních několik let. Až se pak vrátíte k onomu článku, vlídně ho políbíte po obou stranách se slzami radosti a vděčnosti.“
Možná název tohoto postu není správný. Možná ten komentář nenapsal filozof, ale právník. Snad bych si na to i vsadil. :)
btw. V Česku se zatím neřeší, kdo píše jaké blbosti, případně kdo nepíše vůbec nic. Mezi řečí se jen prohodí, kdo si od nás zase zařídil docenturu na Slovensku, a to je asi tak všechno.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
To určitě napsal právník neznalý Wittgensteina. :-D
Je otázka, jestli právníci potřebují znát Wittgensteinovu filozofii, a je dokonce i sporné, jestli ji potřebují znát právní teoretici.
Tak např. M. S. Greene a J. Raz kritizují R. Dworkina, že mylně předpokládá, že filozofie jazyka má relevanci pro filozofii práva. Tento údajný omyl už má v teorii práva své oficiální, ale ne zrovna originální, označení, totiž "Dworkin´s fallacy". :)
Není naškodu mít o Wittgensteinově filozofii nějakou základní představu, avšak není nutné a možná ani žádoucí ji znát a rozumět. Neměl bych příliž velkou důvěru v právníka, jenž by byl zastáncem Wittgensteinovi filozofie.
Myslím, že filosofie práva může mít určitý význam pro filosofii jazyka, nikoliv však naopak.
Některé filozofické přesahy můžou být pro právníka užitečné. Tak např. nejvýznamnější práci o teorii dokazování v právu nenapsal profesor práva, ale filozof (přesněji epistemolog) Larry Laudan. Myslím, že filozofie jazyka (nebo spíš metaetika) by mohla obohatit úvahy právníků např. v tématu hanlivé výrazy a ochrana osobnosti.
Jistě. Universální theorie nadávek by mohlo přispět k poznání víc než většina skutečně produkovaných "vědeckých" prací.
Okomentovat